Čáslav byla postavena pro věk proudových letadel. Historie samotné základny zaznamenává, že výstavba letiště začala v roce 1952 v rovinaté zemědělské krajině středních Čech jihovýchodně od Kolína a že ranvej byla dokončena a certifikována pro provoz v listopadu 1954. První lety se uskutečnily v roce 1955, kdy zde uspořádaly taktická cvičení letouny MiG-15 8. stíhacího pluku z Prahy-Kbel a 6. stíhací pluk byl dočasně převezen ze Sliače na Slovensku, aby se přestrojil na MiG-15.

V listopadu 1955 dorazil z Prostějova 2. letecký cvičný pluk s cvičnými letouny MiG-15 a MiG-15 UTI, kde zůstal až do listopadu 1957, kdy se přesunul do Hradce Králové. Do té doby byla Čáslav vybrána jako divizní základna. Rozkazem z 18. července 1956 bylo zřízeno velitelství 6. stíhací divize, 20. stíhacího pluku, 19. a 21. letištního praporu, divizní opravárna a radiotechnická rota.

1. října 1957 byl v Čáslavi aktivován 22. stíhací pluk s MiGy-15. O rok později se letectvo přeformovalo pro pozemní útoky. V září 1958 se velitelství 6. stíhací divize stalo 34. stíhací bombardovací divizí a 1. října 1958 byl 22. pluk sloučen s personálem rozpuštěného 28. útočného pluku z Brna a přečíslován na 28. stíhací bombardovací pluk. Zdědil po této jednotce čestné označení “Těšínský” a v Čáslavi zůstal po zbytek studené války.

28. stíhací bombardovací pluk létal s letouny MiG-15, později přestavěnými na stíhací bombardér MiG-15SB, až do roku 1964, kdy dorazil nadzvukový Suchoj Su-7BM a následovaný Su-7BKL. Historie základny datuje přechod na MiG-23BN s otočným křídlem a jeho cvičný MiG-23U do roku 1977. Podle CzechAirForce.com byla ranvej v roce 1964 prodloužena z 2 000 m na 2 400 m pro Su-7 a naposledy prošla zásadní rekonstrukcí betonu a asfaltu v 70. letech 20. století, kdy přišly na řadu MiGy-23BN.

Pluk cvičil létání jak ze silnic, tak z ranvejí. Radim Špalek ve své knize Historie československých dálničních operací popisuje cvičení, které se konalo 25.–26. září 1980 na dálnici D1 u Měřína, kde byl jako dráha využit úsek o délce zhruba 2,4 km. Z ní vzlétly čtyři MiGy-23BN z 1. letky pluku vyzbrojené raketami Ch-23 a bombami OFAB-100, zatímco jeho 2. a 3. letka provedly simulované útoky na dráze s 26 letouny Su-7BM/BKL. Pluk se do úseku Měřín vrátil 28. září 1982.

Válečné úkoly pluku nebyly nikdy oficiálně veřejně stanoveny. Server CzechAirForce.com v roce 2023 uvádí, že MiGy-23BN čáslavského pluku byly určeny pro jaderné operace a že posádky pro ně absolvovaly pravidelný praktický výcvik; pro tuto stránku nebyl nalezen žádný oficiální český zdroj potvrzující tuto podrobnost.

Konec nastal s rozdělením Československa. Poté, co byl 31. května 1993 rozpuštěn 47. průzkumný pluk, se jeho průzkumná letka MiG-21R připojila k 28. pluku v Čáslavi a létala s ním ještě asi rok. Samotný 28. stíhací bombardovací pluk byl podle webu vrtulnik.cz o historii vrtulniků rozpuštěn 31. prosince 1994 a jeho místo následující den zaujala nová formace.

Dne 1. ledna 1995 byla v Čáslavi v rámci 4. sboru protivzdušné obrany zformována 4. stíhací letecká základna. Shromáždila zbytky stíhacích sil: 4. samostatnou stíhací letku z Přerova s letouny MiG-21MF a L-39ZA a od října 1994 letouny MiG-23ML a L-39ZA rozpuštěného 1. stíhacího pluku “Zvolenský” z Českých Budějovic; v roce 1999 základna přijala čestné označení “Zvolenská”, odrážející název tohoto pluku. Při svém vzniku měla tři stíhací letky a dva vrtulníky Mi-17 pro přepravu a záchranu.

V roce 1997 se základna stala 4. taktickou leteckou základnou. V roce 1998 byly MiGy-23ML staženy a základna byla zredukována na dvě letky, 41. s MiGy-21MF a 42. s L-39ZA. Vybrané MiGy-21MF byly modernizovány na standard MiG-21MF s navigací kompatibilní s NATO a 12. března 1999, v den vstupu České republiky do NATO, byla Čáslav připojena k integrovanému systému protivzdušné obrany NATO, přičemž MiGy-21MFN převzaly pohotovost.

Poslední roky s MiGy-21 se neobešly bez ztrát. 12. října 2000 dva MiGy-21MFN z 41. perutě vletěly do lesa poblíž Chotěboře a zabily majora Zdeňka Svobodu a majora Ivana Indráka. 1. prosince 2003 byla základna přejmenována na 21. základnu taktického letectva a 41. peruť byla přečíslována na 211. peruť. 12. července 2005 opustilo Čáslav posledních šest MiGů-21, jeden do muzea v Kbelích a pět do Přerova, kde se následující den uskutečnil jejich poslední český let, čímž se ukončila 43letá služba.

Gripeny se do Čáslavi dostaly oklikou. V dubnu 2002 vláda schválila nákup 24 letounů JAS-39 Gripen za 60,2 miliardy korun včetně výzbroje, ale k realizaci nákupu nedošlo. Místo toho dne 14. června 2004 ministr obrany Miroslav Kostelka a jeho švédská kolegyně Leni Björklund podepsali smlouvu na pronájem 14 letadel, 12 jednomístných JAS-39C a dvou dvoumístných JAS-39D, za 19,65 miliardy korun na období od roku 2005 do září 2015.

Prvních šest letounů JAS-39C přistálo v Čáslavi 18. dubna 2005, pilotovaných smíšenými českými a švédskými posádkami; zbytek následoval v srpnu, dvoumístné letouny 9819 a 9820 dorazily 31. srpna. Pouhých 74 dní po prvním příletu, 1. července 2005 v 8:15, převzaly Gripeny pohotovost od MiG-21MFN. První skutečný boj nastal 24. srpna 2005. V březnu 2014 byla leasingová smlouva prodloužena do roku 2027 a 1. září 2025 nová smlouva ponechala 12 letadel do roku 2035.

211. taktická letka má podle oficiálních stránek přibližně 170 lidí, z toho zhruba 20 stíhacích pilotů, a sedm technických letek, z nichž každá se stará o dva letouny. Gripeny byly několikrát modernizovány, od 1. ledna 2009 získaly rakety AIM-120C-5 AMRAAM s plnou operační schopností, od roku 2018 systém Link 16, software MS20 a radar PS-05/A Mk3 a v roce 2020 brýle pro noční vidění. Do jara 2025 měla flotila nalétáno přibližně 38 000 hodin.

Čáslavské Gripeny jsou českým příspěvkem k ochraně vzdušného prostoru NATO v zahraničí. Létaly z litevského Šiauliai v letech 2009, 2012–2013 a 2022, z islandského Keflavíku v letech 2014, 2015, 2016 a 2025 a z estonské Ämari v letech 2019–2020, obvykle s pěti až osmi stroji. Eskadra se stala čestným členem NATO Tiger Association v roce 1993, kdy jejím předchůdcem byla 1. stíhací letka v Žatci, a od roku 2010 je jejím řádným členem. Druhá česká létající letka v Čáslavi, 212., létá s česky vyrobenými L-159 ALCA od doby, kdy v letech 2000 až 2003 nahradila L-39ZA.

Protože je Čáslav jedinou českou stíhací základnou, je také místem, kde spojenci jezdí cvičit. V květnu 2015 se zde od 11. do 24. května konalo cvičení uživatelů Gripenů Lion Effort: Švédsko vyslalo 11 Gripenů a Maďarsko pět, spolu se šesti českými Gripeny a šesti L-159, k nimž se připojily čtyři německé Typhoony a dva polské F-16. Právě během tohoto cvičení, 19. května 2015, maďarský JAS-39D přeletěl ranvej 31 a byl zničen poté, co se oba členové posádky katapultovali.

Lion Effort se vrátil do Čáslavi od 14. do 23. května 2024. Server CzechAirForce.com uvádí přibližně 500 vojáků, z toho asi 150 ze zahraničí, více než 200 bojových letů a přes 300 letových hodin, se švédskými a maďarskými Gripeny, českými Gripeny a L-159 a thajskými pozorovateli. Na podporu cvičení 16. května vzlétl víceúčelový tanker A330 T-054.

Základna čas od času otevírá své brány veřejnosti. V květnu 2023 se v Čáslavi konal den, který základna označila za největší den otevřených dveří v historii českých ozbrojených sil s více než 60 000 návštěvníky, prvním veřejným vystoupením amerických vrtulníků F-22 Raptory na takové akci české armády a jednou z posledních ukázek českých vrtulníků Mi-24/35 před jejich vyřazením z provozu. Vstup byl zdarma.

Dne 29. ledna 2024 Česká republika podepsala smlouvu na 24 stíhaček F-35A Lightning II a za jejich domovské město jmenovala Čáslav. Ministerstvo odhaduje celkový program na přibližně 150 miliard korun do roku 2034, z čehož téměř 44 miliard je určeno na infrastrukturu vybudovanou českými firmami. Dne 11. dubna 2025 získalo konsorcium společností Metroprojekt Praha, AGA-Letiště a Techniserv zakázku na projekt kampusu F-35 v hodnotě 605 milionů korun před DPH, uvádí CzechAirForce.com.

Prvním krokem je ranvej. Betonová ranvej o délce 2 400 m, stará asi 70 let, bude demolována a znovu postavena konsorciem vedeným společností HOCHTIEF Infrastructure za 5,33 miliardy korun před DPH od dubna 2026 do podzimu 2028, a to spolu s novým osvětlením letiště. Gripeny se začaly přesouvat do Pardubic 10. března 2026 a L-159 do Náměště nad Oslavou později téhož měsíce, přičemž z obou letišť budou létat od 1. dubna. Armáda uvádí, že její úkoly v oblasti pohotovosti a výcviku zůstávají nezměněny.

V severozápadní části základny má být v letech 2028 až 2030 vybudován kampus pro F-35, který bude zahrnovat hangáry pro údržbu a provoz, simulátorové centrum, sklad munice a paliva, dva kryté přístřešky pro letadla a zemní náspy s protihlukovými bariérami vysokými asi 13 m. Infrastruktura musí být připravena a akreditována Spojenými státy v roce 2031, kdy se mají první letouny F-35 přesunout ze Spojených států do Čáslavi; ministerstvo očekává plnou operační schopnost v roce 2035.

Práce doléhají na sousedy. Doprava vjíždí jediným příjezdovým bodem na silnici I/38, kde byly sníženy rychlostní limity, a silnice z Čáslavi do Vlačic má být rozšířena pro vozidla o hmotnosti 130 tun. Starosta Kutné Hory Lukáš Seifert označil obec Chotusice za nejvíce postiženou, protože potřebuje ochranu proti prachu a hluku, a podle Kutnohorského deníku se zřizuje pracovní skupina starostů, armády a ministerstva.