Mexické námořní letectvo mělo před Las Bajadas dlouhou a krátkou prehistorii. Jeho vlastní linie začíná mexickým plovákovým dvojplošníkem, se kterým Carlos Santa Ana létal v přístavu Veracruz v roce 1918. V roce 1926 si námořnictvo nechalo postavit letku plovákových letadel, ale bez pilotů, a první námořní pilot Carlos Castillo Bretón se kvalifikoval až v roce 1927. Do roku 1943 se piloty stalo pouze sedm námořních důstojníků a někteří z nich přešli k letectvu.

Válka to změnila. Německé ponorky potopily 13. května 1942 mexický tanker Potrero del Llano a 20. května Faja de Oro a Mexiko v témže měsíci vyhlásilo válku Ose. V roce 1943 zřídilo námořnictvo svou Námořní leteckou školu v Las Bajadas, na letišti, které bylo otevřeno v roce 1942 poblíž Veracruzu. Anglická Wikipedie uvádí, že její letadla pocházela z mexického letectva a že před zahájením výcviku hlídkovala v Mexickém zálivu a hledala německé ponorky. V ověřených zdrojích není zaznamenán žádný kontakt s ponorkou.

Po válce se námořní letectvo zaměřilo na pátrání a záchranu, pobřežní hlídky a pomoc při katastrofách a Las Bajadas s ním rostly. V roce 1974 byla podle článku o letišti na Wikipedii zřízena námořní letecká základna Veracruz, která převzala stará letištní zařízení. Základna, známá pod španělskou zkratkou BASANVER, sdílí letištní ranvej 01/19, 2 400 metrů asfaltu; druhá ranvej, 09/27, je uzavřena.

Podle organického zákona o námořnictvu, reformovaného v listopadu 2025, je námořní letecká základna jednotkou, která plánuje, provádí a dohlíží na letecké operace a poskytuje logistickou podporu letadlům, která jsou jí přidělena, zatímco letky je létají a udržují. Wikipedie označuje Las Bajadas za největší a nejstarší námořní leteckou základnu v Mexiku a uvádí, že řídí operace na pobřeží Mexického zálivu s výcvikovým střediskem pro letové posádky vedle svých letek.

Je centrem sítě. Wikipedie uvádí další námořní letecké základny flotily v Mexickém zálivu v Tuxpánu, kde má flotila své velitelství, dále Tampico, La Pesca, Campeche, Chetumal a Isla Mujeres a základny tichomořské flotily od Guaymas a La Paz až po Tapachulu s ostrovními stanicemi na Socorro a María Madre. V roce 2023 čítalo celé námořní letectvo podle údajů Wikipedie založených na FlightGlobal přibližně 120 letadel v přibližně 18 letkách.

V roce 1999, po deseti letech, během nichž námořnictvo nakupovalo ruské vrtulníky Mi-2 a Mi-8, transportní letouny An-32B a finské cvičné letouny, zahájilo program výroby stavebnic letadel a lehkých vrtulníků v Las Bajadas. Články na Wikipedii o letištích ukazují výsledek roztroušený po celém námořnictvu: stavebnice letadel Lancair létají s pozorovacími a transportními letkami v Tapachule a La Paz.

Nejmodernějšími letouny základny byly americké americké námořnictvo E-2C Hawkeye. Tři byly zakoupeny z Izraele – článek o E-2 datuje prodej v různých pasážích do roku 2002 a 2004 – a první mexické letadlo bylo v lednu 2004 zařazeno do výzbroje 1. námořní letecké perutě včasného varování a průzkumu. Zda některá z nich ještě létá, není jasné: v roce 2023 se již neobjevují.

Wikipedie uvádí 1. námořní hlídkovou leteckou peruť v Las Bajadas s hlídkovými letouny CASA C-212PM, vedle perutě včasného varování; seznam jejích jednotek neobsahuje žádnou citaci a námořnictvo nezveřejňuje její bitevní pořadí, takže aktuální sestava není potvrzena. Námořní letecká škola, která zde vznikla, se přestěhovala: článek o mexickém námořnictvu a článek o letišti v La Paz ji umisťují do La Paz v Baja California Sur jako součást Centra pro námořní letecká studia.

Mezinárodní letiště Veracruz v okolí základny odbavuje také leteckou dopravu, turistický ruch a letecký výcvik. Všechna letadla na straně námořnictva jsou letadla mexického námořnictva; nejsou zde hlášeny žádné zahraniční jednotky.