Letiště se nachází na Českomoravské vrchovině mezi obcemi Sedlec a Vícenice, nedaleko městečka Náměšť nad Oslavou, západně od Brna. Dne 20. června 1956 schválila československá vláda jeho výstavbu. Bylo postaveno pro věk proudových letadel: podle zprávy o modernizační studii Ministerstva obrany z roku 2023 se jednalo o jedinou základnu v bývalém Československu postavenou podle nové koncepce, v níž jsou kasárna zcela oddělena od samotného letiště.

Jednotka, pro kterou byl postaven, již existovala. 20. stíhací pluk byl zformován 1. října 1956 v Čáslavi v rámci 6. stíhací letecké divize v Brně a zde čekal na ztuhnutí betonu. 14. ledna 1960 se přesunul do Náměště. Armáda považuje 1. říjen 1956 za den narozenin posádky Náměšť a v roce 2016 si připomněla její 60. výročí dnem otevřených dveří, kterého se zúčastnilo téměř 20 000 lidí.

Prvním vybavením byly MiGy-15 v československé licenční verzi, S-102 a S-103, a dvoumístné cvičné letouny. Historie základny uvádí, že MiGy-15 byly prvními proudovými letouny na novém letišti v roce 1960 a po pěti letech byly nahrazeny sovětskými stíhacími bombardéry Su-7, které zde zůstaly dlouhou dobu. Základna uvádí mezi letadly, na kterých kdysi létala, i starší pístové typy, jako například C-11 (Jak-11) a C-105.

S výsadkem Su-7 se úkol pluku přesunul z protivzdušné obrany na útoky na pozemní cíle. Na stránkách o letadlech samotné základny jsou jako typy létající v Náměšti uvedeny Su-7BM, Su-7BKL a dvoumístný Su-7U a jasně se uvádí, že Su-7BM byl v československé službě vybaven taktickými jadernými zbraněmi. Stránka neuvádí, zda se takové zbraně v zemi někdy nacházely, a žádný zdroj, který jsme k této stránce četli, to neuvádí.

Následoval Su-22 s otočným křídlem. Náměšť létala se Su-22M-4 a dvoumístným Su-22UM-3K; v roce 1998 měla Česká republika stále 28 kusů a pět z nich. V historii základny je také uveden bitevní letoun Su-25, který vstoupil do československé služby v roce 1985; v roce 1998 země létala s 24 Su-25K a jedním Su-25UBK. Su-25 byly vyřazeny z provozu na konci roku 2000 a poslední Su-22 v roce 2002.

Jednotka měnila názvy s tím, jak se armáda zmenšovala. Seznam velitelů základny ukazuje pořadí: 20. stíhací pluk, 20. stíhací bombardovací pluk a 20. letecká základna, 32. taktická letecká základna a 22. letecká základna. Data jednotlivých změn nejsou v čtených pramenech uvedena. V roce 1990 pluk obdržel od prezidentské kanceláře čestné označení “Biskajský” na počest 311. perutě RAF.

Příběh proudových letounů skončil českou výrobou cvičných a lehkých stíhaček: L-29 Delfín, L-39C a L-39ZA s výzbrojí a nakonec L-159 ALCA. V roce 1998 mělo letectvo stále 17 letounů L-39ZA. Historie základny uvádí L-159 mezi svými typy, ale neuvádí, kolik jich zde bylo umístěno; létání s proudovými letouny v Náměšti skončilo v roce 2013. Mezi staršími typy základna uvádí také Mi-1, svůj první vrtulník.

V roce 2013 armáda ukončila vojenské létání v Přerově a přesunula své vrtulníky do Náměště. Dne 24. září 2013 v 10:27 vzlétlo z Přerova devět transportních vrtulníků Mi-171Š a v poledne přistálo v Náměšti po formačním letu kolem Prostějova a Brna. 23. vrtulníková základna měla celkem 16 vrtulníků Mi-171Š: jeden byl již v Sedlci po cvičení Ramstein Rover 2013 a šest bylo na generální opravě v LOM Praha a odletělo rovnou do svého nového domova.

Podle samotné armády proběhl přesun bez problémů. Zástupce velitele, plukovník Michal Kytlica, oznámil, že let proběhl podle plánu bez jakýchkoli obtíží a organizované létání ze Sedlce bylo plánováno na začátek listopadu. Armáda uvedla, že ve stejném roce skončilo létání s proudovými letadly na základně. Dne 1. prosince 2013 byly obě základny sloučeny do 22. základny vrtulníkového letectva se sídlem v Sedlci u Vícenic.

Nová základna je rozdělena do šesti letek. 221. létá s bojovými vrtulníky, 222. transportními letouny Mi-171Š pro pozemní vojska a speciální jednotky a 223. až 226. opravárenská letecká služba zajišťuje komunikaci, hasičský a záchranný sbor, biologickou ochranu a logistiku. Mezi její velitele patřili plukovník Petr Čepelka, který od 1. listopadu 2018 předal velení plukovníkovi Miroslavu Svobodovi, Rudolf Straka od 1. července 2019 a Petr Slíva od 1. července 2025.

Mi-24 byl armádním útočným vrtulníkem od doby, kdy první čtyři dorazily do Prostějova 24. srpna 1978. V roce 2010 létaly přeživší vrtulníky, včetně 17 Mi-35, které byly v roce 2000 získány proti ruskému dluhu, u 221. perutě. Dne 6. června 2023 provedli kapitán Jaroslav Šimek, nadporučík Jaroslav Palička a praporčík Pavel Solař poslední ostrou střelbu z českého Hindu, dva noční útočné lety s raketami S-8 a kanónem ráže 12,7 mm.

Náhrada byla americká. Smlouva podepsaná 12. prosince 2019 nabídla osm Venomů UH-1Y a čtyři Vipery AH-1Z. První dva Vipery dorazily do Náměště v americkém letounu C-17 26. července 2023 a poslední pár 13. června 2024. Spojené státy také dávají osm dalších H-1 jako uznání české pomoci Ukrajině; iROZHLAS je v roce 2023 nahlásil jako šest Viperů a dva Venomy, takže konečná flotila bude mít deset kusů od každého.

Dne 14. října 2023 se do Náměště přijelo rozloučit s přibližně 250 bývalými piloty a techniky společnosti Hind, přičemž předvedly ukázku dvou letounů Mi-24V. CZDefence eviduje sedm vážných nehod letounů Mi-24 v československých a českých službách, z nichž čtyři byly smrtelné a žádná smrtelná po roce 1998. Poslední letouny Mi-35 opustily službu začátkem března 2024 a odletěly na Ukrajinu. Čeští instruktoři také v letech 2008 až 2019 cvičili afghánské posádky letounů Mi-24 v Kábulu.

Výcvik nových posádek trval dva roky. V říjnu 2024 základna certifikovala své první české instruktory H-1 v čele s podplukovníkem Marcelem Kicou, velitelem 221. vrtulníku a výcvikové skupiny H-1, přičemž americký tým zůstal do roku 2025. Pro navádění nových vrtulníků byl v červenci 2024 instalován maják TACAN za 39,8 milionu korun, první svého modelu v Evropě podle CzechAirForce.com.

221. peruť je členem NATO Tiger Association od roku 2001. Její Mi-24/35 “Alien Tiger 2” zvítězil v roce 2016 v soutěži o nejlepší tigří schéma a v květnu 2022 v Araxosu v Řecku peruť vyhrála Tiger Games se dvěma Hindy, což bylo pravděpodobně poslední velké zahraniční cvičení tohoto typu. Po čtyřleté pauze se v květnu 2026 vrátila do Araxosu se dvěma UH-1Y Venom a získala ocenění Special Tiger Spirit.

Doma jsou vrtulníky těžkým transportním zařízením armády při katastrofách. Během povodní v září 2024 náměšťské vrtulníky Mi-171Š přepravily z odříznutých oblastí 14 lidí a asi 25 tun pomoci. Další dva vrtulníky putovaly od 16. září do polské Vratislavi a během 50 bojových letů a 30 letových hodin přepravily více než 130 tun pytlů s pískem, aby zastavily Odru.

Poté, co ruské drony vstoupily do polského vzdušného prostoru, vyslala česká vláda v září 2025 do východního Polska vrtulníkovou jednotku s přibližně 100 vojáky na rotaci, převážně z Náměště. Nejprve letěly modernizované stíhačky Mi-171ŠM; dva stíhačky UH-1Y Venom dorazily 18. března 2026 k první zahraniční operaci H-1 a dva stíhačky AH-1Z Viper převzaly v červenci 2026 poblíž běloruských hranic lov dronů typu Shahed.

Do Náměště přilétají i spojenci. Od 23. do 29. listopadu 2024 zde operovaly v rámci francouzského konceptu agilního nasazení MORANE tři francouzské letouny Mirage 2000D z Nancy-Ochey a před odletem do Rumunska si zde nacvičovaly křížovou službu s českými techniky Gripenů. V září 2026 se základna stala jedním ze čtyř míst pro cvičení Ample Strike, mnohonárodní přímou leteckou podporu, kterého se zúčastnilo 26 týmů JTAC z 19 zemí a téměř 600 lidí.

Ve čtvrtek 23. července 2026, přibližně ve 14:05 místního času, se zřítil z výšky asi 50 metrů na letišti Náměšť letoun UH-1Y Venom vracející se z rutinního cvičného letu a vznítil se. Jedna z pěti letadel na palubě, 21letá vrchní rotmistryně Kateřina Steinocherová, letecká střelkyně, zahynula; čtyři byli zraněni, z toho dva vážně, uvádí CzechAirForce.com. Jednalo se o první smrtelnou leteckou nehodu české armády od havárie letounu L-159 u Kolína v roce 2012, informoval server iROZHLAS.

Armáda uzemnila všechny letouny Venom a Viper, včetně dvou Viperů v Polsku, které polské síly kryly. Vyšetřovací komise uvádí, že stále pracuje s několika možnými příčinami; specializovaný web CzechAirForce.com jako jednu z hypotéz uváděl ztrátu účinnosti ocasního rotoru během manévru rychlého zastavení v nárazovém větru a zdůraznil, že se nepotvrdila. Vojenská policie zahájila řízení pro podezření z ohrožení z nedbalosti. Po speciálních prohlídkách a přeškolení posádek letouny H-1 znovu létaly od 26. srpna 2026.

Náměšť se mezitím připravuje na další projekty. Studie ministerstva obrany, která byla zadána v srpnu 2023, plánuje přestavbu ranveje, paralelní pojezdové dráhy, hangár pro letouny H-1 a prostor pro 20 letounů H-1, šest těžkých vrtulníků a dočasně i 16 stíhaček páté generace s tím, že práce budou v provozu do roku 2030. Tryskáče jsou již zpět: od 1. dubna 2026 létají z Náměště čáslavské L-159, zatímco se rekonstruuje jejich domovská ranvej, a to do podzimu 2028.